Mafiánka z Dubiny

Je mi líp než mi kdy bylo. Docela podstatná změna.Sem ráda, protože mě poslední dobou vůbec netrápí starosti ohledně fetu. Čím by to tak mohlo být? Mám pocit, že se pořád víc vzdaluji tomu světu, který mi byl před půl rokem tak blízký. Cítím se moc dobře. Občas sice ještě příjde nějaká depka, ale kdo jí v dnešní době občas nemívá. Ale jinak sem prostě spokojená, spokojená sama se sebou, což si myslím, že je hodně důležité. Mám najednou takovou větší jistotu, že dokážu zvládnout to, co sem si myslela, že se zvládnout nedá. Už jen hodně málo se v mé blízkosti objevují ti, kteří mají cokoliv společného s životem, který sem měla kdysi ráda. Standa je nenávratně v trapu, což je asi ta úplně nejlepší zpráva. Je to ten poslední, kterého bych ve svém životě vůbec chtěla. Čím dál je ode mě tím líp. I další lidé, kteří mi stále dokola připomínali minulost, jsou najednou pryč. Někdo takový, kdo mi zavolá a zeptá se, jestli bych měla možnost něco sehnat nebo kdo mi napíše, že si mám užít ten normální život co nejvíc, protože mě za chvíli přestane bavit jako každou fetku, pro mě prostě nemá žádnou cenu. Nejsem totiž žádná fetka. Sem někdo, kdo se opravdu snaží změnit to, co předtím dokázal zkazit. Už mě nebaví pořád dokola řešit jen minulost. Musím se přece posunout někam dál. Určitě ale nejsem natolik naivní, abych věřila tomu, že se závislost už nikdy neozve. Vím, že ano, ale myslím si teď o sobě, že už dokážu líp reagovat, vím, co mám v takových případech dělat. Hodně sem se toho za půl roku naučila, hodně sem toho zažila, abych dost dobře věděla, že to co sem chtěla tenkrát, dnes už nechci. Blíží se konec roku. Ještě chvíli a budu končit i na doléčováku. Skončí další etapa, která mě posune někam dál. Docela se na to už těším. Těším se na to, že si svůj život budu muset hlídat sama. Že už za mnou nebude nikdo stát, nikdo, kdo nade mnou bude držet ten vztyčený prst, abych si dávala pozor a neudělala nějakou blbost. Pak už všechno bude záležet jen na mě. Už teď se o to snažím. Jednou to jde hůř a po druhé líp. To se stává. Teď řeším problémy, které řeší všichni normální. Práci, peníze, bydlení.... A sem za to opravdu ráda. Taky sem někoho poznala. Člověka, který pro mě docela hodně znamená. Tak uvidím jak to bude dál. Ale sem opravdu spokojená a taková v naprostém klidu. Takovou pohodu sem necítila už hodně dlouho. Tak jen aby co nejdýl vydržela. Občas mi hlavou totiž bohužel proběhne myšlenka, že je to natolik fajn, že zákonitě musí přijít zase něco špatného. Ale třeba taky ne. Vím, že to záleží především na mě. Já si určím jak to bude dál. Sem docela zvědavá, kam to všecko nakonec dojde. Ale teď, právě v tuhle chvíli sem prostě šťastná jako už sem nebyla hrozně dlouho a to pro mě znamená opravdu hodně. Třeba se konečně blýská na lepší časy.