Od srdce, které bolí
9. 10. 2008
Od srdce, které bolí
Co se vlastně zase stalo,
že se všechno podělalo?
Proč se točí k tobě zády
ti, co prý tě měli rádi?
Proč tě lidé takhle zradí,
proč jim tvoje chyba vadí?
Neměli by hladit duši,
když ti strachem srdce buší?
Čekala jsem pochopení,
ale asi nikde není.
Srdce pláče touhle ranou,
zákeřnou a nečekanou.
Má důvěra v dobro tápe,
nevím, snad to někdo chápe.
Smutný konec kamarádství,
úsměv tvář mou neprozáří.
Věřila jsem, že jsi přítel
a ty jsi mě zbavil křídel.
Tvoje slova ublížila,
velkou ránu způsobila.
Měla jsem tě pořád ráda,
i když jako kamaráda.
Ale ty se zády točíš,
neúprosně zaútočíš.
A tak sama zatnu pěsti,
půjdu dál a zkusím štěstí.
Třeba to tak mělo být,
každý sám svůj život žít.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
